V současné době mají k sobě Polsko a Ukrajina blízko a od začátku ruské invaze z 24. února 2022 se jejich vztahy dají označit za bezkonkurenčně nejlepší za posledních desítky let. Polsko navíc patří k největším podporovatelům Kyjeva, co se týče vojenské i materiální pomoci. Jeden stín minulosti však na jejich vztazích stále lpí. Za stále nevyřešené totiž Poláci považují masakr, který za druhé světové války spáchaly ukrajinské nacionalistické jednotky sloužící pod vůdcem ukrajinského odporu Stepanem Banderou na Volyňsku, tedy v příhraničních oblastech Polska a Ukrajiny.
Dzisiaj jest rocznica wydarzeń, które miały miejsce 11 lipca na Wołyniu i przeszły do historii jako Krwawa Niedziela.
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) July 11, 2023
Państwo polskie jest zobowiązane wobec tych, którzy żyją dzisiaj, tych którzy przyjdą po nas, ale też tych, którzy odeszli. Jesteśmy im winni pamięć i prawdę o… pic.twitter.com/qBCSCzRptJ
U příležitosti osmdesátého výročí genocidy, do které kromě Poláků, Čechů a Rusů spadla i židovská menšina, komunisté a dokonce i obyčejní ukrajinští lidé, které banderovci považovali za své odpůrce, případ znovu připomněl polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten zdůraznil, že naprosté usmíření mezi oběma zeměmi nastane až ve chvíli, kdy budou exhumovány všechny hroby obětí masakru.
Polsko podle slov tamního ministra školství Przemyslawa Czarneka od Ukrajiny nečeká omluvu, ale to, že přestane falšovat své dějiny a dovolí exhumovat ostatky zavražděných Poláků.
