První způsob připomíná takzvaný skimming, tedy kopírování platební karty při výběru z bankomatu. Majitel karty chce bezkontaktně vybrat hotovost a standardně přiloží kartu k čipu bankomatu, tedy na místo s logem pro bezkontaktní výběr. Tam je ale umístěné těžko odhalitelné snímací zařízení přizpůsobené k přenosu dat z čipu platební karty. Výběr provést nejde, a tak poškozený přistoupí ke klasickému výběru formou vložení karty do bankomatu, zadá PIN a vybere hotovost. V tu dobu však již okopírovaná data z karty putují on-line k pachateli, a protože prostor tlačítek pro zadávání PIN snímá kamera nenápadně umístěné pachatelem, tak se k němu dostanou nejen údaje z karty, ale i PIN a nic nebrání tomu, aby vybíral hotovost ve stejnou dobu na kterémkoli místě na světě. Podvod je poměrně rozšířený v zahraničí, hlavně na samoobslužných čerpacích stanicích a dalších místech umožňujících bezkontaktní platby.
Druhým obdobným způsobem zneužití platební karty jsou oběti takzvaného falešného bankéře. Poté, co oběť přesvědčí scénářem o napadení účtu, pokusu o sjednání úvěru a podobně vnutí oběti blokaci její platební karty před zneužitím, většinou na 24 hodin. Falešný bankéř navede oběť ke stažení aplikace, nebo jí zašle link, kde oběť vyplní základní bezpečností údaje o sobě a uvede i PIN platební karty. Následně jej bankéř instruuje k přiložení platební karty k zadní straně mobilu. Díky stažené aplikaci nebo linku je mobil schopný načíst čip platební karty. V době, kdy poškozený drží platební kartu u svého přístroje v domnění, že chrání své peníze, stojí někde u bankomatu výběrčí a v klidu vybírá hotovost.
Tento způsob podvodu je sofistikovanou činností, i tak se pražským kriminalistům podařilo obvinit muže, který plnil roli výběrčího. Dosud mu kriminalisté prokázali škodu přesahující tři miliony korun za období od května do července. Muž je ve vazbě.
