Češi od vypuknutí války na Ukrajině byli k Ukrajincům velmi solidární, vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, která sleduje vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům.
Z dat šetření vyplývá, že na začátku války většina respondentů podporovala alespoň krátkodobé přijetí menšího počtu uprchlíků (78,9 % respondentů souhlasilo s přijetím až 150 tisíc uprchlíků) a více než polovina české veřejnosti tou dobou souhlasila i s přijetím většího počtu válečných uprchlíků (51,7 % respondentů vyjádřilo souhlas s krátkodobým přijetím až půl milionu uprchlíků).
Během roku války solidarita postupně klesala. V prosinci souhlasilo s krátkodobým přijetím půl milionu uprchlíků pouze 36,7 procent, což je o 15 procent méně než v březnu loňského roku.
K výraznému poklesu došlo i u největších podporovatelů válečných uprchlíků. Před rokem se vyjádřilo pro dlouhodobé přijetí až půl milionu uprchlíků 28,6 procent dotázaných, v prosinci to bylo o devět procent méně. „Naše analýza ukazuje, že pokles souhlasu s přijímáním uprchlíků souvisí především s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a zmírněním prvotního šoku,“ okomentoval autor studie Tomáš Protivínský.
Zajímavá je distribuce ukrajinských uprchlíků v českých okresech. Před válkou tvořila ukrajinská menšina v Česku přes 165 tisíc lidí, nejvíce Ukrajinců bydlelo v Praze, Brně, Plzni, Liberci, Středočeském kraji a na Tachovsku. V listopadu loňského roku bylo v Česku přes 424 tisíc Ukrajinců, města a okresy s největšími počty Ukrajinců zůstala totožná. Nejméně Ukrajinců u nás stejně jako před válkou žije v Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji.