Azylová agentura Evropské unie v pondělí zveřejnila svou výroční zprávu za 27 členských států, ale i za Norsko a Švýcarsko. Z dokumentu vyplývá, že ve všech 29 evropských zemích bylo loni podaných přes milion žádostí o azyl, což je o 11 procent méně než v roce předcházejícím. Zatímco Německo bylo s 237 tisíci žádostmi i nadále hlavní cílovou zemí pro běžence z Afriky a Blízkého východu, zaznamenalo také 29procentní pokles žádostí ve srovnání s rokem 2023.
Na dalších místech následují Španělsko, Itálie a Francie se zhruba 160 tisíci žádostmi. Nejvíc žádostí o azyl na počet obyvatel registruje Kypr, kde jde o jednu žádost na 140 obyvatel. Hlavními žadateli o azyl zůstávají Syřané, jejichž počet by měl ale v dalších měsících klesat poté, co došlo ke zhroucení režimu exprezidenta Bašára Asada a ukončení občanské války. Právě německé úřady už od konce minulého roku upozorňují, že důvod pro udělení azylu pro obyvatele této země padl.
Podle mezinárodního uprchlického práva mohou lidé požádat o azyl, když utíkají před válečným konfliktem nebo pronásledováním. Migrantům, kteří utíkají před chudobou nebo hledají lepší pracovní příležitosti, se žádosti obvykle zamítají. To je podle agentury důvod, proč azyl nebyl udělený například 96 procentům běženců z Bangladéše.
