Zatímco vinaři na Moravě přišli průměrně o deset procent úrody, v některých oblastech Čech dopadly škody hůř, stejně jako v předchozím roce, kdy mrazy zničily skoro veškeré hrozny. Letos však zůstává většina vinic zachovaná, což je po loňské ztrátě třetiny úrody stále přijatelný výsledek. Vinaři navíc věřili, že po dubnovém oteplení už mají to nejhorší za sebou, ale květnový mráz je vyvedl z omylu.Na jaře se naopak dařilo mrazům více škodit ovocným stromům, zejména meruňkám, třešním a višním, které začaly kvést dřív než vinná réva. Ovocnáři tak zaznamenali výraznější ztráty.Narozdíl od chladného jara, zima nepřinesla výrazně nízké teploty, což má další důsledky. Bez vícedenních teplot pod minus deset stupňů přežila většina škůdců. To může v létě způsobit problémy. Zima také, kvůli nedostatku sněhu, nedoplnila zásoby vody v půdě.Jižní Morava, zejména Znojemsko, patří mezi nejsušší oblasti v zemi. Mnohé lokality tam hlásí nasycenost půdy vodou jen kolem 10 až 30 procent. Naproti tomu v horských oblastech nebo na Vysočině se pohybují hodnoty i kolem sta procent.Sucho nejvíc ohrožuje nově vysazenou révu, která ještě nemá kořeny dostatečně hluboko. Tyto mladé keře tak nemají přístup ke spodní vodě a při delším nedostatku vláhy hrozí jejich uschnutí.
Zatímco vinaři na Moravě přišli průměrně o deset procent úrody, v některých oblastech Čech dopadli pěstitelé hůř, stejně jako v předchozím roce, kdy mrazy zničily třetinu úrody. Vinaři věřili, že po dubnovém oteplení už mají to nejhorší za sebou, ale květnový mráz je vyvedl z omylu. Mrazy víc škodily ovocným stromům, zejména meruňkám, třešním a višním, které začaly kvést dřív než vinná réva. Ovocnáři tak zaznamenali výraznější ztráty.
Na rozdíl od chladného jara, zima nepřinesla výrazně nízké teploty, což má další důsledky. Bez vícedenních teplot pod minus deset stupňů přežila většina škůdců. To může v létě způsobit problémy. Zima také kvůli nedostatku sněhu nedoplnila zásoby vody v půdě.
Jižní Morava, zejména Znojemsko, patří mezi nejsušší oblasti v zemi. Mnohé lokality tam hlásí nasycenost půdy vodou jen kolem deseti až 30 procent. Naproti tomu v horských oblastech nebo na Vysočině se pohybují hodnoty i kolem sta procent.
Sucho nejvíc ohrožuje nově vysazenou révu, která ještě nemá kořeny dostatečně hluboko. Mladé keře tak nemají přístup ke spodní vodě a při delším nedostatku vláhy hrozí jejich uschnutí.
