Místo zastávek na cestě jsou Plahočiny. Logicky je tedy nutné k nim nechodit rychle či dokonce běžet, možné je jen plahočit se. Na každé Plahočině je vhodné se zastavit, rozebrat aktuální stav plahočení a připravit se takticky na další Plahočinu.
Start je v u autobusové zastávky, kde je k vidění plastika Nohy Járy Cimrmana. Na první Plahočině vzpomíná Jára Cimrman jak u babičky v Lomnici jedl boží milosti, které se jí nepovedly.
Druhá Plahočina připomíná Cimrmanův převratný vynález pětitaktního motoru. Takty byly sání, komprese, výbuch, výfuk a odpočinek. Ostatní Plahočiny nesou právě názvy pěti taktů. Na nich se lidé dozví podrobnosti ze života českého velikána nebo si můžou zazpívat Píseň plahočivců. Na konci stezky u hájenky je Cimrmanova zploštělá busta – takzvaná plostika.
