Dopisy napsané v letech 1757 až 1758, které napsali milovaní a bližní pro posádku francouzské válečné lodi, se k adresátům nikdy nedostali. Dopisy zadrželo britské královské námořnictvo během Sedmileté války. Šlo o rozsáhlý válečný konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi, který vypukl v květnu 1756. Primárně šlo o kontrolu Severní Ameriky a Indie, válka skončila pařížskou smlouvou, která přinesla Velké Británii značné zisky.
Profesor Renaud Morieux, akademik z Univerzity v Cambridge, objevil sbírku 104 dopisů v Národním archivu v Kew. Dopisy pojednávají o „univerzálních lidských zážitcích, lásce, touze. Nejsou jedinečné pro Francii nebo 18. století,“ řekl Morieux. „Zjistil jsem, že jsem první člověk, který tyto velmi osobní zprávy četl od doby, kdy byly napsány,“ uvedl Morieux, který se „ze zvědavosti“ zeptal na krabici v archivu s tím, zda by si jim mohl prohlédnout a při nahlížení objevil tyto dopisy.
Sbírka dopisů je ryze osobního charakteru. Jedním z nich je například dopis Marie Dubosc svému manželovi, prvnímu důstojníkovi lodi Louisi Chambrelanovi napsala: „Mohla bych celou noc psát tobě... Jsem tvá věrná manželka navždy. Dobrou noc, můj milý příteli. Je půlnoc. Myslím, že je čas odpočívat.“
Výzkumníci se domnívají, že Dubosc nevěděla, kde se její manžel nachází a ani to, že jeho loď byla zajata Brity. Její dopis Chambrelan nikdy nečetl. Dubosc zemřela následujícího roku, Chambrelan se do Francie vrátil až po smrti své ženy. V roce 1761 se oženil znovu. V dalším dopise Anne Le Cerf napsala svému manželovi, poddůstojníkovi Jeanovi Topsentovi: „Nemohu se dočkat, až tě budu moci mít.“
„Když jsme odděleni od svých blízkých událostmi mimo naši kontrolu, jako jsou pandemie nebo války, snažíme se zůstat v kontaktu, jak to jen jde. Staráme se o své blízké a snažíme se udržet vztahy, lásku či vášeň naživu. Dnes máme Zoom a WhatsApp. V 18. století měli lidé jen dopisy, ale to, o čem psali je velmi podobné,“ prohlašuje Morieux.
