Státu se podařilo plně digitalizovat jen 18 procent agendových služeb. Digitální transformaci státní správy brání nízkí úroveň řízení projektů, chybějící IT experti, neúplnost dat, složité informační toky i řízení digitalizace bez jasné odpovědnosti za vynaložené peníze.
V současnosti stát považuje za digitalizovanou i takovou službu, u které je digitalizován jediný úkon z několika desítek. Podle NKÚ bylo plně digitálních 1 621 z celkových 8 916 služeb státu, které měly být dostupné pomocí samoobslužných portálů.
V praxi tak většina služeb zůstává na úrovni elektronického formuláře, který zájemce vyplní a podá datovou schránkou. Další kroky úřadu, který žádost vyřizuje, jsou manuální a často bez propojení s vnitřními systémy úřadu.
Často odhalovaný problém představují i neúplná nebo chybějící data – to vede ze strany úřadů k dočasným či provizorním řešením, což zbytečně zatěžuje úředníky, kteří musejí například ručně přepisovat nebo kopírovat data z různých informačních systémů. Stále také v rámci digitalizace převládají rozhodnutí, která nevycházejí z analýz potřeb obyvatel ani zaměstnanců samotných úřadů. A zmínit lze i setrvalý nedostatek IT expertů na straně státu, což ukazuje na neschopnost nabídnout konkurenceschopné platové podmínky ve srovnání se soukromým sektorem. Státní správa tak dál zvyšuje závislost na externích dodavatelích služeb, a to navíc bez účinné kontroly nad kvalitou.
Přes řadu problémů se ale podařilo dosáhnout i určitých úspěchů. Jedním z nich je zavedení bankovní identity v roce 2021. Díky tomuto způsobu elektronického ověřování totožnosti se zásadně rozšířil počet lidí, kteří se můžou jednoduše a bezpečně přihlašovat k online službám státu. Mají i možnost požádat online o vydání řidičského průkazu, který si následně vyzvednou mimo úřad v samoobslužném boxu.
