Pokus o převzetí moci v Bavorsku, takzvaný Pivní puč, který vypukl 8. listopadu 1923, tedy přesně před sto lety, byl už od začátku odsouzený k nezdaru. Přestože jeho hlavní organizátor Adolf Hitler nechal obklíčit pivovar Bürgerbräukeller, kde se konala schůze bavorských politických elit, oznámil zatčení vlády a vydal se do mnichovských ulic, nepřipravenost jej dovedla k ozbrojenému střetu s policií. Ta nejdříve, když Hitler vyhrožoval, že se zastřelí, ustoupila, ale nakonec do zfanatizovaného davu začala střílet.
Dohru měla celá věc u soudu. Hitlerův tehdejší pobočník, generál Erich Ludendorf, byl zproštěný obžaloby, ovšem sám Hitler dostal pětiletý trest, který si měl odpykat ve věznici v Landsbergu, s tím, že může o podmínečné propuštění žádat už za devět měsíců. To také udělal. Za zdmi žaláře sepsal také svůj manifest Mein Kampf, který se stal antisemitským základem pro budoucí politiku jeho strany NSDAP.
Nezdařený Pivní puč se pro Hitlera stal odrazovým můstkem k politické kariéře, protože po návratu z vězení začal pracovat na ovládnutí Reichstagu, kam nacisty poslaly volby na konci dvacátých let. Podařilo se mu to v roce 1933, kdy se stal kancléřem. Nejprve se vypořádal s politickými protivníky a pak otočil pozornost do zahraničí, čímž se mílovými kroky blížil k druhé světové válce.
