Česká chmelařská oblast se v důsledku klimatických změn jeví jako relativní vítěz v porovnání s jižní Evropou. Podle Martina Možného z Akademie věd ČR má tuzemský chmel ziskový potenciál díky těmto výhodám. Přestože Česko čelí vlivům klimatických změn, tak produkci chmele by v talové míře jako ostatní evropské země ovlivňovat neměly.
Zatímco jižní Evropa, konkrétně země jako Slovinsko, Španělsko a Portugalsko, pociťují dopady klimatických změn, česká a německá chmelařská oblast Hallertau obstála ve výzkumu Akademie věd. Nicméně i Česko může očekávat určité problémy, jako je například urychlení dozrávání chmele a pokles obsahu alfa látek důležitých pro výrobu piva.
Podle Možného má chmel specifické nároky na půdu a polohu, což znamená, že ne všechny oblasti mohou jednoduše nahradit ty stávající. České chmelařské oblasti vynikly během staletí a přes klimatické změny jsou stále ideální pro pěstování. V největší míře se v Česku pěstuje chmel na Žatecku, následuje oblast Úštěcka a Tršicka.
Klíčovým faktorem pro úspěšné pěstování chmele je dostatek vody. Možný zdůraznil výhodné polohy poblíž vodních toků a mikroklimatické podmínky. Zatímco celoevropské teploty se zvyšují, střední Evropa by měla mít výhodu v oblasti srážek, což je pro české chmelaře významným pozitivem.
