Příběh skupiny bratří Mašínů rozděluje i po více než 70 letech nejen českou společnost, ale i tuzemskou politickou scénu. Zatímco Senát, který ovládají strany vládní koalice, navrhl protikomunistickou skupinu na státní vyznamenání, prezident Petr Pavel je proti.
Sdílí tak stejný názor jako jeho předchůdci Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří rovněž opakovaně odmítli vyznamenání bratrům Mašínům udělit. Jak Pavel uvedl, v tomto kroku mu brání část příběhu této skupiny, která v rámci protikomunistického odboje utekla do Německa, ovšem nechala za sebou šest mrtvých z řad československé a východoněmecké policie.
O vyznamenání skupiny bratří Mašínů se v politických patrech hovoří takřka od Sametové revoluce, v souvislosti s vyrovnáním se s komunistickou minulostí. Žádný z prezidentů je však neocenil a jako vysvětlení předkládali stejné důvody jako Pavel. Jedinými dvěma vysoce postavenými politiky, kteří odbojovou činnosti ocenili, je bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS), který jim v roce 2008 udělil Plaketu předsedy vlády, a někdejší ministr zahraničí a dnešní europoslanec Alexandr Vondra (ODS) Vyznamenáním Zlaté lípy.
Co byla skupina bratří Mašínů?
Skupina bratří Mašínů byla ozbrojená skupina antikomunistů činná v letech 1951 až 1953 na území Československa a při svém útěku také v Německé demokratické republice. Jejími členy byli Ctirad Mašín a Josef Mašín, synové protinacistického odbojáře Josefa Mašína, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda.
V říjnu 1953 se členové skupiny rozhodli emigrovat přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína. Svého cíle nakonec dosáhli pouze bratři Mašínovi a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni a následně v Československu popraveni.
Činnost skupiny je považována za kontroverzní. Členové skupiny, stejně jako část české veřejnosti, považují její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti komunistickému režimu. Další část české veřejnosti vnímá členy skupiny jako vrahy
