Každý první pátek v měsíci můžete dorazit do divadla přesně tak, jak se vám chce, ať už máte oscarovou róbu nebo džíny. Divadelní zážitek nemusí být škrobený. Tak láká Divadlo J. K. Tyla na Ležérní pátky.
"Divadlo je společenská událost a podle toho se má člověk obléknout. Žádné džíny, legíny, trička s nápisy, tenisky. Vy v divadle byste měli svoje diváky vychovávat ve společenských pravidlech." napsala k příspěvku na facebookové stránce divadla Lidka Niklová.
"Jednou jsem tam potkala i alpinistu v pohorkách a silných ponožkách. V dlouhých šatech si už teď připadám overdressed. Místo, aby se udělala osvěta, jak by měl divák vzdát hold dobře odvedené práci a vhodným oděvem si umocnil zážitek, tak se posvětí buranství. Už teď je to občas velká bída, v čem lidé jdou do divadla," přidala se Magdalena Weinerová.
"Nevhodné oblečení vidím v divadle hodně často. Kapsáče a botasky jsou běžná věc. Pak se tam člověk cítí jak někde na fesťáku a ne v divadle," podotkla Adéla Valentová.
"Jsem častým návštěvníkem divadla, mnohdy jdu rovnou z práce, ale mám s sebou věci na převlečení, protože návštěva divadla pro mne vždy byla a stále je svátek," míní Olga Weinfurterová.
"Geniální pátky pro burany, jako by nestačilo, že už teď se v divadle objevují diváci oblečení jak na krmení divé zvěře, paní ve vytahaném svetru a crocsech snad ani nebudu zmiňovat," napsal Patrik Kříž.
"Tak to už rovnou můžeme zavést obří kbelíky popcornu v hledišti a hodit si nohy na sedadlo před sebou," míní Pavlína Křížová
Najdou se ale i zastánci novinky. "Divadlo může krásně spojovat. Pro někoho společenská událost, na kterou se hodí do gala, spojí to s večeří, pro někoho odpočinek po náročném dni. Fandím oběma skupinám a obě moc rád v divadle ať už jako divák nebo jako účinkující uvidím. V zahraničí běžná praxe, takže mám radost, že je to už i u nás," podotkl Pavel Režný.
Divadlo se brání, že nechce rušit tradice ani znehodnotit výjimečnost divadelního večera. "Naopak – chceme, aby se u nás cítil vítaný každý, kdo miluje divadlo, i ten, kdo ho teprve poznává. Ať už dorazí v šatech s vlečkou, nebo v pohodlnějším oblečení. Nikdy jsme nevyzývali k tomu, aby lidé chodili neupravení nebo nečistí. Jen věříme, že není naší rolí soudit ostatní podle toho, co mají na sobě. Za vytahaným svetrem, staršími botami nebo roztrhanými džínami se může skrývat příběh, který neznáme – třeba se dotyčnému zrovna stalo něco nečekaného, nebo má daný kus oděvu pro něj osobní hodnotu," vysvětlilo divadlo na svém facebookovém profilu.
