Klíšťat v Česku v posledních letech přibývá. Kvůli změně klimatu i krajiny se šíří i do vyšších nadmořských výšek. Ještě v 70. a 80. letech byla klíšťata pouze v místech do 700 metrů nad mořem. Na přelomu tisíciletí to bylo až v 1 100 metrech a loni vědci nasbírali klíšťata i v nadmořské výšce kolem 1 300 metrů. Navíc jich našli o 75 procent víc.
„Řada míst je opuštěných a zarůstá hustou vegetací, což je pro přírodu nepřirozený stav. V minulosti právě stáda velkých kopytníků přispívala k vytváření řídkých, krátkostébelných trávníků, kde se klíšťatům nedaří,“ řekl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Přirozená pastva velkých kopytníků výrazně snižuje početnost klíšťat. Počty klíšťat na plochu jsou na milovických pastvinách čtvrtinové oproti nepaseným plochám vedle pastvin. Velcí kopytníci totiž pastvou z velkých ploch odstraňují vysokostébelné, husté porosty trav a přetvářejí je na mozaiku různě vysokých a hustých trávníků s vysokým podílem krátkostébelné vegetace. „Tím, že jsou vysokostébelné trávníky odstraněné, mizí pro klíšťata ideální biotop, kde číhají na případného hostitele, ať už zvíře, nebo člověka,“ míní Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Vědci si teď chtějí ověřit, jestli velcí kopytníci dokážou likvidovat ideální biotop pro klíšťata nejen v suchých biotopech typu milovických lesostepí, ale také v biotopech vlhkých říčních niv a mokřadech.
