Pandemie obrátila lidem životy naruby. Izolace za lockdownů zasáhla nejen seniory a děti, ale i dospělé v produktivním věku. Náhlé přerušení sociálních vazeb, práce z domova, distanční výuka, obavy o zdraví i existenční nejistota vyvolaly v lidech úzkosti, deprese i frustraci. Výpadek rutiny a kontaktu se spolužáky a kolegy zanechal zejména na dětech a teenagerech stopy, které odborníci vidí dodnes.
Podle dat Národního ústavu duševního zdraví vzrostl při pandemii výskyt úzkostných poruch u Čechů o víc než 30 procent. Přibývá lidí, kteří trpí nespavostí, mají potíže se soustředěním nebo pociťují ztrátu motivace. Výrazně se zvýšil také počet pacientů, kteří vyhledávají psychologickou pomoc.
Dlouhé měsíce v nejistotě navíc oslabily schopnost zvládat stres. Lidé jsou unavenější, přecitlivělí na změny a ztrácí důvěru v instituce. Zaznamenat lze i větší polarizaci ve společnosti z hlediska názorů nebo, přístupu ke zdraví. U části populace přetrvává takzvaná pandemická únava, což je pocit vyčerpání z dlouhodobé psychické zátěže. Týká se hlavně zdravotníků, učitelů a rodičů malých dětí, kteří v krizi museli zvládat několik rolí současně. Zkušenosti mnoha lidí přitom ukazují, že i po odeznění akutní fáze pandemie stres nezmizel, jen změnil podobu.
