Zkamenělina pulce jurské žáby notabatrachus degiustoi měří 16 centimetrů a je nyní nejen nejstarší, ale také podle odborníků jednou z nejzachovalejších. V pískovcové skále se dochoval obrys páteře a lebky, ale také žábrová soustava, kterou jsou jedinci schopní kromě dýchání též prosívat drobnou potravu z vody.
O pravěkých pulcích toho odborníci příliš neví, tento objev jim však jasně ukazuje, že se od těch dnešních příliš nelišili. Pomáhají ale vymezit širší časový rámec, kdy se vývojová fáze obojživelníků na Zemi objevila. Svým stářím, které vědci řadí do období před více než 160 miliony lety trumfnula výjimečná zkamenělina předchozího rekordmana, jehož staří je jen 140 milionů let.
Stavba těla žabích larev a celková životní strategie obojživelníků je natolik dokonalá, že přežili v téměř nezměněné podobě několik epizod masového vymírání druhů na naší planetě.
