Podle agentur Reuters a AFP se úspory dotknou devíti mírových misí po celém světě. OSN bude muset vrátit do vlasti zhruba 14 tisíc vojáků a policistů, včetně jejich vybavení, a omezí i počet civilních pracovníků. Momentálně působí v mírových silách kolem 61 tisíc uniformovaných příslušníků.
Nejvíce se škrty projeví v Africe a na Blízkém východě – konkrétně v Jižním Súdánu, Kongu, Libanonu, Kosovu, na Kypru či v oblasti Golanských výšin. Největší kontingenty dlouhodobě poskytují Nepál, Rwanda a Bangladéš, z Česka aktuálně slouží deset lidí.
Spojené státy, které dosud zajišťovaly přibližně dvacet šest procent rozpočtu na mírové operace, letos výrazně snížily svůj příspěvek. Místo plánované částky 1,3 miliardy dolarů vyplatí pouze polovinu. Americký dluh vůči OSN se tak vyšplhal na více než 2,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 59 miliard korun.
Generální tajemník António Guterres nyní hledá způsoby, jak omezit výdaje a zároveň zachovat základní schopnost OSN reagovat na konflikty. Úsporná opatření ale podle expertů výrazně omezí schopnost organizace zasahovat v krizových regionech.
