Samice vejce zahřívala přes měsíc, samec ji střídal pouze ve chvíli, kdy si letěla obstarat potravu. Mláděti se daří a už bylo možné jej okroužkovat. Označení přinese odborníkům informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky němu například vědí, že mládě orla mořského, které se vylíhlo v Brdech před devíti lety, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později na Třeboňsku.
„Mladí orli se kroužkují přímo na hnízdě, nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme zpět do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit. Vylézt na orlí hnízdo ale dokáže jen zkušený stromolezec. Musí si obléct lezecké popruhy, dát na nohy drapáky a vydat se do výšky,“ popisuje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Orlí hnízda jsou podle něj impozantní. „Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně. V průměru měří asi 1,5 metru, po letech může dosáhnout výšky přes dva metry a váhy až půl tuny. Pro takovou váhu je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ doplňuje Bohumil Fišer.
Orel mořský neobývá jenom mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek, jezer a rybníků. V Evropě koncem 19. století téměř vyhynul, díky důsledné ochraně se od 70. let ve většině evropských států postupně vrací na bývalá hnízdiště. V České republice nyní hnízdí kolem stovky párů ročně.
Samice orlů mořských jsou podobně jako řada dalších dravců větší než samci. Váží okolo sedmi kilogramů, samci mívají čtyři až pět kilo. Přes majestátní rozpětí křídel, které dosahuje až 2,5 metru nejsou orli mořští dobrými letci. Většinu času tráví sezením u vody na vyvýšeném místě s dobrým rozhledem. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v zimě tvoří mršiny, orel tak v přírodě plní významnou sanitátní funkci.
