Organizovaný zločin působí po celém světě a podkopává vládu práva i fungování státu. Týká se pašování zbraní, drog, chráněných druhů, kulturních artefaktů či padělaných léčiv. Mezi jeho nejhorší podoby patří obchod s lidmi a převaděčství. Rostoucí digitalizace navíc umožňuje skupinám působit globálně a skrývat zisky ve virtuálních aktivech.
Zločinecké sítě jsou mimořádně pružné – reagují na pandemie, ekonomické krize, přírodní katastrofy i války, které využívají k růstu svých zisků. Tradiční gangy nahrazují menší a volně propojené skupiny působící v mnoha státech, což činí boj proti kriminalitě složitějším.
OSN letos spouští kampaň „Sledujte peníze. Zastavte organizovaný zločin.“, která upozorňuje na nutnost sledovat nelegální finanční toky. Zacílení na zisky má omezit schopnost skupin fungovat a umožnit vracení ukradených prostředků komunitám.
Základním nástrojem boje zůstává Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, jedna z nejčastěji ratifikovaných mezinárodních dohod. Spolu s třemi protokoly slouží jako hlavní rámec pro potírání široké škály trestné činnosti.
Valné shromáždění OSN vyhlásilo patnáctý listopad Mezinárodním dnem boje proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Den připomíná oběti, včetně policistů a soudců, kteří v boji zahynuli, a vzdává hold osobnostem, jako byl soudce Giovanni Falcone, jejichž úsilí položilo základy současné mezinárodní spolupráce.
