Maďarský prezident Tamás Sulyok stanovil termín parlamentních voleb na 12. dubna, kdy toto hlasování by mohlo ukončit dlouhou éru premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, která je u moci nepřetržitě od roku 2010. Orbán si vybudoval silnou domácí podporu a mezinárodní pozici zejména díky nacionalistickému a kritickému postoji vůči Evropské unii, ale podle průzkumů veřejného mínění nyní čelí vážné konkurenci. Opoziční strana Tisza, vedená bývalým členem Fideszu Péterem Magyarem, v posledních průzkumech vede nad Orbánovou stranou o několik procent.
Současná maďarská politika se dlouhodobě zaměřuje na zachování národní nezávislosti, přičemž země často spolupracovala spíše s Ruskem a dalšími autoritářskými režimy, než se státy Evropské unie. To vyvolávalo napětí s Bruselem a některými západními spojenci a zpomalovalo přístup Maďarska k evropským fondům, které jsou pro tamní ekonomiku důležité. Pokud by Orbán ve volbách prohrál, nový kabinet by pravděpodobně obnovil úzké vztahy s Evropskou unií, snažil by se získat zpět zmrazené peníze z unijních fondů a aktivněji by spolupracoval s NATO.
Důsledky případné Orbánovy porážky by byly patrné i na širší mezinárodní scéně. Orbán často zdůrazňoval národní suverenitu a kritizoval EU, například varováním, že propojení s Bruselem by mohlo způsobit chaos a chudobu. Nová vláda, vedená Magyarovou Tiszou, by pravděpodobně usilovala o obnovení důvěry s evropskými partnery a větší zapojení Maďarska do společných aliančních a unijních struktur.
