Za online útoky nejčastěji stojí vrstevník ze stejné třídy; u dívek se častěji objevuje bývalý kamarád či partner a významnou roli má i kontakt známý pouze z internetu.
V některých případech online agrese se objevil také nový fenomén, a to nástroje umělé inteligence. „Přes sedm procent žáků ve výzkumu potvrdilo, že někdo zneužil umělou inteligenci k tomu, aby vytvořil jejich vlastní svlečenou fotografii. Přes 68 procent z nich rovněž uvedlo, že se stali terčem vydírání, u chlapců dokonce toto číslo dosahovalo 74 procent,“ říká Kamil Kopecký z Institutu výzkumu a vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.
58 procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřilo. „Sociální sítě dnes zásadně ovlivňují, jak spolu děti komunikují. Bohužel stále častěji vidíme, že online prostor se stává místem, kde se přenáší agrese, tlak vrstevníků i manipulace. Potřebujeme proto posilovat schopnost dětí rozpoznat hranice mezi vtipem a ubližováním a vést je k větší empatii i odpovědnosti,“ říká ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková.
Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají, především YouTube, Instagram a WhatsApp. U 99 procent dětí do 13 let je patrné masivní porušování věkových limitů, zejména v aplikacích WhatsApp, Instagram a TikTok. Pro zřízení účtu WhatsApp je minimální věková hranice 13 let a dětí do 15 let je potřeba souhlas rodičů. „Podle našich poznatků se ubližuje především v chatovacích skupinách typu třída či parta na WhatsAppu, přičemž hlavními agresory jsou vrstevníci. Na naši linku se obracejí především oběti, ale občas i samotní agresoři, kteří se obávají důsledků svých činů, nebo svědci kyberšikany, kteří hledají pomoc pro spolužáka,“ uvádí ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.
Výzkum oslovil 53 119 dětí ze všech krajů ze základních škol, gymnázií a středních škol.
