Omrzliny vznikají ve chvíli, kdy chlad stáhne cévy natolik, že se do tkání přestane dostávat krev. Nejčastěji postihují prsty na rukou a nohou, nos, uši nebo tváře. První příznaky bývají nenápadné – kůže zbledne, ztratí cit a objeví se mravenčení. Právě v této fázi lidé často reagují instinktivně a chybně.
Podle lékařů patří k největším omylům prudké zahřívání. Horká voda nebo přiložení omrzlého místa k radiátoru může poškodit cévy i nervy. Správný postup spočívá v pomalém a šetrném zahřívání, ideálně tělesným teplem nebo vlažnou vodou. Omrzlé místo je potřeba chránit, udržet v suchu a zabránit dalšímu prochlazení.
Návrat citu často doprovází bolest, pálení nebo pulzování. Odborníci upozorňují, že to neznamená konec potíží, ale známku obnovy prokrvení. Pokud se objeví puchýře, výrazný otok, změna barvy do fialova či černa nebo necitlivost přetrvává, je nutné vyhledat lékaře. U hlubších omrzlin hraje čas zásadní roli a špatný zásah může mít trvalé následky.
Prevence začíná ještě před odchodem ven. Suché vrstvy oblečení, ochrana proti větru a vlhku a dostatečný příjem jídla i tekutin výrazně snižují riziko. Alkohol před pobytem v zimě situaci zhoršuje, protože rozšiřuje cévy a vytváří falešný pocit tepla, zatímco tělo ve skutečnosti rychleji chladne.