Veřejný ochránce práv se ve svém výzkumu zaměřil na to, jak úřady reagují na podání od cizinců, když jsou v jiném než českém nebo slovenském jazyce. Šetření se soustředilo výhradně na elektronická podání. „Úředníci nesmí ignorovat podání jen proto, že není v úředním jazyce. O ověřený překlad z cizího jazyka můžou žádat jen u těch podání, která zahajují řízení,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček.
Do výzkumu se zapojilo 90 procent úřadů, které ombudsman oslovil. Z 262 úřadů přišlo 336 odpovědí. Od některých úřadů přišlo víc odpovědí, protože postup při přijímání a vyřizování podání v cizím jazyce nemají jednotný. „Je nepřípustné, aby různé odbory úřadu postupovaly rozdílně. Z výsledků výzkumu jsme vyvodili doporučení. Většina úřadů přislíbila, že se jimi bude řídit,“ prohlásil ombudsman.
Co ombudsman úřadům doporučuje?
- Úřady nesmějí podání ignorovat jen proto, že není v úředním jazyce.
- Úřady mohou vyžadovat úředně ověřený překlad podání jen v tu chvíli, pokud směřuje k zahájení řízení.
- Pokud podání k zahájení řízení nesměřuje, mohou vyžadovat překlad v případech, kdy úředníci nejsou dostatečně jazykově vybavení a nemohou si pomoci dostupnými webovými prohlížeči.
- O překlad musí úřad podatele požádat adresně, a to nejlépe v jazyce podání.
- Úřady by měly usilovat o to, aby byl jejich personál dostatečně jazykově vybavený. Každý úředník by měl umět minimálně anglicky.
- Úřady by měly přijmout jednotná pravidla při vyřizování cizojazyčných podnětů.
S podáními v cizím jazyce se nejčastěji setkává třeba Česká obchodní inspekce, Česká školní inspekce nebo Generální finanční ředitelství, nejméně úřady obcí s rozšířenou působností. Podání se vyskytují v angličtině, němčině, polštině, italštině, francouzštině nebo maďarštině. Někteří úředníci si podání sami přeloží a v daném jazyce i odpoví, jinde je to složitější, hlavně u zaměstnanců krajských úřadů, magistrátů a obcí s rozšířenou působností.
„Dobrá zpráva je, že překlady do úředního jazyka v situacích, kdy nejsou nutné, vyžadují úřady jen v menšině případů. Nejméně na ministerstvech, nejvíce na magistrátech a krajských úřadech. Tam vyžadují překlady asi u dvou pětin cizojazyčných podání,“ uvedl ombudsman. Z průzkumu vyplynulo, že ministerští úředníci také míň často odpovídají v úředním jazyce, češtinu naopak nejvíc používají úředníci magistrátů a krajských úřadů.
Pokud jde o webové stránky, nejčastěji mají cizojazyčné verze webových stránek krajské úřady a magistráty, míň ministerstva a nejmíň obce s rozšířenou působností.
