Několikaměsíční průtahy nebo lpění na zdravotnické dokumentaci jakožto jediném nezpochybnitelném důkazu, to vyčetl ombudsman ministerstvu zdravotnictví. Navíc upozornil na to, že rozhodování ministerstva není v souladu s tím, jak případy odmítnutých žádosti hodnotí soudy. Ministerstvo dokonce přestalo s ombudsmanem komunikovat.
„Zahájil jsem už víc než 60 šetření v případech žen, které u ministerstva neuspěly s žádostí o odškodnění. V polovině z nich se ale v posledním roce moje komunikace s ministerstvem zadrhla. Vládu jsem proto informoval, že od ledna nemám i přes urgence žádnou reakci na tři závěrečná stanoviska a čtrnáct zpráv o šetření a chybí mi i jakékoli prvotní informace o postupu ministerstva v dalších třinácti případech,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček.
Ministerstvo se omluvilo s tím, že má k řešení velké množství žádostí, které nestíhá vyřizovat. Zároveň si pracovníci ministerstva postěžovali, že některé žádosti obsahují chyby. Ombudsman však toto tvrzení rezolutně vyvrací. „Ve spisových dokumentacích stěžovatelek jsem nenalezl, že by jejich žádosti byly vadné anebo je ministerstvo považovalo za případy medicínsky složité. Odborné posouzení zdravotnické dokumentace si ministerstvo v šetřených případech nevyžádalo vůbec,“ informoval Křeček. Zároveň vyzval ministerstvo, aby se postiženým ženám omluvilo a zajistilo vyřízení žádosti z loňského roku v co nejkratší době.
Největším problémem, jak se zdá, je však to, že ministerstvo zdravotnictví za jediný důkaz protiprávní sterilizace žen považuje zdravotnickou dokumentaci. Ženy, které ji nemají k dispozici, mají zkrátka smůlu. „Zákon o odškodnění přitom připouští i další důkazy, jako jsou například svědectví, deníkové záznamy a podobné listiny. Na to v červenci upozornil i Nejvyšší správní soud. V rozsudku dokonce poprvé stanovil pravidla, jak má ministerstvo posuzovat žádosti v případech, kdy zdravotnická dokumentace neexistuje,“ popsala právnička Milena Zmeškalová, která se případům odškodnění za protiprávní sterilizace v Kanceláři ombudsmana věnuje.
Ombudsman upozorňuje, že ženy mohou po zamítnutí své žádosti požádat o odškodnění znovu. Avšak i u opakovaných žádostí se ombudsman setkává s tím, že ministerstvo několikrát bez řádného posouzení řízení zastavilo. „Uvítal bych, kdyby se postupy ministerstva i rychlost vyřizování žádostí zlepšily. Odmítnutým žadatelkám i těm, které dosud o odškodnění nepožádaly vůbec, bych doporučil, aby s žádostmi neváhaly. Termín mají již jen do prvního ledna 2025,“ připomíná ombudsman.
Obětí nelegální sterilizace jsou stovky
S podezřením na nucené sterilizace, které se týkaly především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi nebo se obrátily na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl v roce 2006 zavedení odškodného. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.
O odškodnění mohou oběti žádat od roku 2022. Ženy, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a bez informací o následcích, mohou od státu získat 300 000 korun.
Ministerstvo zdravotnictví má přes 1 500 žádostí o odškodnění.
