Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší a radnice budou kotle kontrolovat. Podle některých ale na tyto kontroly není dost lidí a nejsou informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má.
Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit ještě 150 tisíc kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace lze čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září.
Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23 600 domácností. Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25 000 nejstarších kotlů na tuhá paliva, za jejichž používání bude od září hrozit pokuta až 50 000 korun. Právě lokální topeniště podle krajské radní pro životní prostředí Zdenky Němečkové Crkvenjaš znamenají z hlediska kvality ovzduší největší problém.
V Praze naproti tomu podle hrubého odhadu magistrátu zbývá jen asi 800 až 900 kotlů první a druhé emisní třídy, uvedl mluvčí města Vít Hofman. Výměnu kotlů hlavní město podporuje dotacemi samo již od roku 1994 a od roku 2016 i evropskými penězi prostřednictvím kotlíkových dotací.
Česko je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví ISG mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí,“ říká Lukáš Rom z Kärcher.
Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se částice usadí. Tvoří je většinou sírany, amonné soli, uhlík, některé kovy, dusičnany, případně i těkavé organické látkami nebo polyaromatické uhlovodíky.
Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch může u lidí všech věkových kategorií vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.
Množství polétavého prachu v ovzduší lze dlouhodobě snižovat. K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu. Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.
