Trh s vapováním, který měl hodnotu miliard dolarů, se podle svědectví prodejců i právníků rychle přesouvá do rukou drogových kartelů. Zákaz vstoupil v platnost v před rokem po změně ústavy, kterou prosadil bývalý prezident Andrés Manuel López Obrador a jeho nástupkyně Claudia Sheinbaum. Elektronické cigarety se tak v mexické legislativě ocitly po boku tvrdých drog, jako je fentanyl a to i přesto, že samotné užívání vapů zůstalo legální, nový zákon postihuje prakticky vše ostatní, ať už je to dovoz, prodej i distribuci. Mnozí legální prodejci proto ze dne na den zavřeli obchody ze strachu z vysokých pokut a až osmiletých trestů vězení. Právníci zároveň upozorňují, že zákon je nejasný a dává prostor k výkladům, které mohou vést ke korupci a vydírání ze strany úřadů.
Zatímco stát zpřísňoval pravidla, organizovaný zločin svůj vliv na trhu s vapováním postupně posiloval. V severním Mexiku i ve velkých městech kartely podle svědectví prodejců přebíraly obchody, vyháněly konkurenci a nabízely vlastní dodávky zboží. Některé skupiny si dokonce budují značky, zařízení kompletují z dílů dovážených z Asie a podle nevládních organizací se do černého trhu s elektronickými cigaretami zapojily mimo jiné kartely z Jalisca a Sinaloy. Odborníci varují, že bez regulace hrozí nejen další posílení zločineckých struktur, ale i výskyt nebezpečně upravených nebo nekvalitních výrobků.
Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují smíšené výsledky podobných zákazů. V zemích, kde je vaping legální, ač přísně regulovaný, klesá užívání elektronických cigaret, zatímco úplné zákazy často vedou k rozkvětu černého trhu. Kritici mexického zákazu proto upozorňují, že se stát připravil o možnost trh kontrolovat a zároveň přišel o nástroj, který mohl pomoci snižovat počet kuřáků.
