Teploty hladin světových oceánů za poslední měsíc znepokojivě stouply do rekordních hodnot. V březnu byly povrchové teploty moře u východního pobřeží Severní Ameriky až o 13,8 stupně vyšší než průměr z let 1981 až 2011. V některých místech jsou rozdíly oproti minulým letům obrovské. Konkrétní příčina není známá, zato o následcích se mezi vědci vášnivě diskutuje.
Kromě urychlení globálního oteplování může mít radikálně se zvyšující teplota oceánů fatální dopad na mořský život. Intenzivní vlny mořských veder povedou prý k masovému úhynu některých živočichů, zejména pak korálových útesů. Hurikány a cyklóny mohou nabírat více energie a budou tak intenzivnější a déle trvající.
Na nárůst teplot oceánů by podle odborníků mohlo mít vliv i nařízení Mezinárodní námořní organizace o omezení obsahu síry v palivech lodí z roku 2020. Snížilo se tím totiž množství do atmosféry uvolňovaných aerosolových částic, které pomáhaly odrážet teplo z planety zpět do vesmíru.
Velkou starost dělá vědcům také trend El Niño. Jde o jev, kdy se hladina oceánů ohřívá v důsledku meteorologických změn. Ten má být letos vůbec nejsilnější.
„Pokud k tomu přibude očekávaný super El Niño, budeme mít pravděpodobně další globální oteplení o 0,2 až 0,25 stupně. Dopad na teplotu se zmírňuje několik měsíců po vrcholu jakéhokoli El Niño, takže rok 2024 bude pravděpodobně nejteplejším v historii,“ řekl Josef Ludescher z Postupimského institutu pro výzkum klimatu.
