Putin poukázal na to, že západní země neplní jeho požadavky, které se týkají odstranění překážek při vývozu ruských hnojiv a dalších zemědělských výrobků, což byl také hlavní důvod, proč obilná dohoda v polovině července letošního roku zkrachovala a zastavila vývoz obilí z Ukrajiny přes Černé moře. Na její znovuzavedení tlačí kromě Turecka také generální tajemník OSN António Guterres.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) September 4, 2023
Erdoğan arrives in Sochi to meet with Putin
pic.twitter.com/tMBDZvVMAk
Skutečnost, že summit Putina s Erdoganem v ruské Soči nepřinesl kladný výsledek, kritizovala řada západních států. Například německá ministryně zahraniční Annalena Baerbock obvinila Putina z cynických her, které zhoršují hladomor ve světě. Dodávky ukrajinského obilí jsou totiž určené zejména pro chudé oblasti Afriky a Asie.
Obilnou dohodu iniciovalo Turecko a OSN a začala platit v červenci loňského roku v návaznosti na rusko-ukrajinskou válku. Původně měla platit čtyři měsíce, ale její platnost se prodloužila.
