Obavy odborníků se potvrdily, pražští školáci mají psychické problémy

Nejohroženější skupinou z hlediska duševního zdraví jsou dívky nad 14 let, které výrazně častěji trpí příznaky deprese a úzkostí a jsou pětkrát ohroženější rizikem k rozvinutí poruch příjmů potravy než chlapci.

„Zhoršení duševního zdraví a obavy Pražanů z budoucího vývoje sledujeme také u dospělé populace. Na řešení problematiky spolupracujeme s Magistrátem hlavního města Prahy a pražskými pedagogicko-psychologickými poradnami,“ uvádí Jana Holubová, která vede Centrum sociálních služeb Praha.

„Ačkoliv celkové výsledky nejsou dobré, nalezneme v datech i malé důvody k optimismu. Snížil se podíl žáků ohrožených poruchami příjmu potravy. Rád bych proto věřil, že se odrážíme ode dna, zároveň je potřeba zesílit podporu pro děti, školy a odborníky pracující s dětmi, a to z hlediska kapacity služeb i jejich efektivity,“ komentuje aktuální výsledky vedoucí výzkumu Roman Petrenko a poukazuje na nedostatek dětských psychiatrů. „Přestože v dohledné době nebudou dostatečné kapacity dětské psychiatrické péče, žákům můžeme pomoci i rozvojem bezpečného prostředí ve školách, včasnou detekcí ohrožení, preventivními programy, rozšířením počtu školních psychologů či lepším propojením škol, sociálních služeb a odborných neziskových organizací,“ upřesňuje Petrenko.

Až 27 procent žáků v Praze vykazuje spokojenost se životem na tak nízké úrovni, pro kterou Světová zdravotnická organizace doporučuje konzultaci či intervenci odborníka. To znamená, každý čtvrtý žák 2. stupně základní školy nebo střední školy by potřeboval odbornou pomoc.

Stoupají také deprese a úzkosti, při kterých je nezbytná konzultace odborníka a další případná intervenci. To provází deficit psychiatrické péče a nedostatek dětských psychologů, adiktologů a dalších specialistů například pro žáky, kteří se sebepoškozují či je zasahuje násilí v blízkých vztazích.