Achilles je také velmi zvídavý a mírný, ale šelmu v sobě nezapře v případě, že by se měl dělit o jídlo. Nejraději si pochutnává na hovězím či zvěřině a obzvlášť rád má srdce, játra a ledviny. Naopak kozí maso zrovna nemiluje a drůbež vyloženě nesnáší. Rád strhává maso zavěšené na laně a v létě se rád sluní, zatímco se ochlazuje krvavými nanuky.
Achilles je ale pražskou nadějí pro rozmnožení kriticky ohroženého poddruhu tygra.
„Achilles je nádherný a perspektivní samec tygra sumaterského; přesně takového jsme v rámci Evropského chovného programu hledali k naší Surye. Na svůj nový domov si teprve zvyká, ale ode dneška už je k vidění v Pavilonu šelem a plazů. Zanedlouho čeká Suryu říje a tehdy by se mohl náš nový pár tygrů poprvé seznámit,“ říká ředitel zoo Miroslav Bobek.
Achilles přicestoval do Prahy v červnu. Poté prošel povinnou karanténou. Na uvítanou dnes dostal srnu z vrbového proutí plněnou masem.
„Jde o klidného samce, který sice v minulosti již žil se samicemi, nikdy však nezplodil potomka. Problém byl údajně v obou případech ve zdravotním stavu samice. Se Suryou, která rovněž ještě mládě neměla, by tak měl mít možnost se rozmnožit. Ona na to má ostatně nejvyšší čas,“ říká kurátor savců Pavel Brandl.
Evropská asociace zoologických zahrad EAZA registruje pouhých 128 čistokrevných tygrů sumaterských. Mláďat se za poslední rok narodilo pouze dvanáct, a tak jsou naděje vkládané do Achilla opodstatněné.
Tygr sumaterský
Tygr sumaterský je nejmenší žijící tygr, obvykle dorůstá hmotnosti 90 až 120 kilo. Je poslední přežívající zástupce ostrovních tygrů z Indonésie, kteří dříve žili na Sumatře, Jávě a Bali. Zatímco tygři na Jávě a Bali vyhynuli už v minulém století, ti na Sumatře se zachovali do současnosti. Odhady jejich počtu jsou obtížné, průměrně se pohybují v rozmezí 400 až 600 jedinci. Početnost jejich populace stále klesá o deset procent za desetiletí.
Největší hrozbou je pro tygry sumaterské přeměna přirozeného prostředí na plantáže palmy olejné či akácií a lov, přičemž jde o přímé pytlačení samotných tygrů pro kůži či kosti, i vybíjení jejich kořisti. Tou jsou kopytníci – jeleni sambaři, divoká prasata, muntžakové či další druhy zvířat včetně makaků a dikobrazů. Tygři sumaterští jsou také obětí konfliktů se zemědělci.
Tygry chová pražská zoo téměř od svého počátku. Rok po jejím otevření, v roce 1932, přišel z Hagenbeckova cirkusu kříženec tygra ussurijského a bengálského Bengali a samice tygra indického Mitau. První tygři sumaterští obydleli pražskou zoo v roce 1958 a první mládě se tam narodilo v roce 1971.
