Změna se týká také slučování škol a školek s méně než 180 žáky, což vyvolává odpor především v menších městech. Starostové napříč republikou varují, že kombinace vyšších nákladů a nuceného slučování může ohrozit dostupnost vzdělávání v obcích a zrychlit odchod rodin do měst. Ministerstvo školství ale argumentuje efektivitou. Chce tak omezit administrativní zátěž ředitelů, podpořit sdílení personálních kapacit mezi školami a snížit náklady na provoz.
Zástupci krajů i školské odbory návrh kritizují. Tvrdí, že stát chybně předpokládá, že obce zvládnou nové povinnosti bez navýšení prostředků. Přestože stát plánuje upravit rozpočtové určení daní a chce poskytnout školám deset miliard korun jako přechodnou pomoc, podle odborů částka nestačí. Potřeba by bylo prý o 1,5 miliardy víc.
Nový systém financování má začít platit od ledna příštího roku, zatímco celá novela by měla vstoupit v platnost v září, pokud ji schválí Senát.
V řadě měst a obcí už teď zpracovávají krizové scénáře a přepočítávají rozpočty. V některých regionech se připravují na slučování školek i škol, jinde ujišťují rodiče, že provoz zůstane beze změn. Vládní návrh přitom nezískal podporu napříč politickým spektrem a kritici očekávají, že Senát novelu ještě přehodnotí.
