Děje se tak v době, kdy mají nemoci srdce a cév na svědomí asi 40 procent všech úmrtí v České republice, a jsou tak s velkým náskokem nejčastější příčinou úmrtí. Pokles úhrad se dotkne většiny kardiovaskulárních center i ambulancí. V konečném důsledku může utrpět kvalita i rozsah poskytované péče.
„Jedním ze základních poslání České kardiologické společnosti je podpora péče o nemocné s chorobami srdce a cév a zvyšování odborné úrovně této péče v České republice. Máme teď vážné obavy, že pokles úhrad v kardiologii, ke kterému má podle návrhu nové vyhlášky dojít, může kvalitu kardiovaskulární péče negativně ovlivnit,“ říká předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Pokles úhrad za péči o pacienty s nemocemi srdce a cév se podle něj dotkne většiny kardiovaskulárních center. Hrozí, že lékaři budou muset v příštím roce velmi zvažovat, jaké kardiologické zákroky budou schopní provést – ke snížení úhrad totiž dojde zejména u nich. Stejně nebo ještě více se restrikce týkají i kardiochirurgických výkonů. „Snížení úhrad za operace srdce může mít nepříznivý dopad na jejich dostupnost,“ vysvětluje, předseda České společnosti kardiovaskulární chirurgie Jan Vojáček. Ani velké nemocnice si totiž podle něj nemohou dovolit hospodařit se ztrátou.
Ze všech lékařských oborů se nová úhradová vyhláška dotkne nejvíce právě kardiologů a kardiochirurgů. A to navzdory tomu, že na nemoci srdce a cév v Česku ročně zemře téměř 50 000 pacientů. Celkem se v tuzemsku s kardiovaskulárními onemocněními potýká přibližně 3,5 milionu lidí. „Pokles úhrad nás zaskočil. V nejbližších dnech ale kardiovaskulární centra neplánují jakkoli omezovat péči o pacienty. Rádi bychom vše probrali s ministerstvem zdravotnictví, protože s námi do této chvíle o úhradách nikdo konstruktivně nejednal,“ doplňuje místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Významné snížení výdajů za péči o pacienty je podle kardiologů v přímém rozporu s tím, s jakou situací se Česko potýká. „Situace je u nás bohužel alarmující. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je ČR na desátém nejhorším místě v úmrtnosti na kardiovaskulární choroby – ty u nás ročně nepřežije přibližně třikrát více lidí než například ve Francii. Stále věříme, že ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví uděláme vše pro to, abychom tato nepříznivá čísla zvrátili,“ říká Ošťádal.