Počet nosorožců dvourohých vzrostl z 6 195 na 6 788, zatímco bílých nosorožců v Africe ubylo z 15 942 na 15 752. Mírně si polepšil také vzácný indický nosorožec jednorohý, jehož populace v Indii a Nepálu vzrostla na 4 075 jedinců. Naopak javanských nosorožců, žijících pouze v indonéském národním parku na Jávě, klesl počet z 76 na pouhých 50 kvůli pytláctví. Sumaterských nosorožců zůstává jen 34 až 47. Celosvětově žije ve volné přírodě přibližně 26 700 nosorožců.
Odborníci upozorňují na nové pašerácké trasy mezi Jihoafrickou republikou a Mongolskem, přičemž Katar se stává důležitým centrem obchodu s rohy. V JAR, kde žije nejvíce nosorožců na světě, je průměrná velikost jednotlivých populací pod doporučenou hranicí pro jejich dlouhodobé přežití. Každoročně zde pytláci zabijí 400 až 500 zvířat.
Vědci proto zkoušejí netradiční ochranu – v rámci projektu Rhisotope se do rohů vpichují malé dávky radioaktivních izotopů. Ty neohrožují zdraví zvířat, ale umožňují odhalit pašované rohy na letištích a hranicích pomocí radiačních detektorů. Testy potvrdily, že materiál lze detekovat i uvnitř přepravních kontejnerů, což by mohlo výrazně zkomplikovat práci pytláků a překupníků.
