Dva samci nosálů bělohubých přicestovali do zoo už koncem minulého roku. Kvůli chladnému počasí a potřebné aklimatizaci přečkali zimu v zázemí zoo. „Nosálové bělohubí jsou teplomilná zvířata, proto jsme s jejich vypuštěním do venkovního výběhu museli čekat na vhodné podmínky bez ranních mrazíků pro případ, kdyby se odmítali přesunout se na noc zpět do své vyhřívané vnitřní ubikace. Jsou v novém prostředí, a tak je obtížné předvídat jejich chování a reakce po vypuštění ven,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar. Oba nosálové jsou sourozenci, zoo chce časem získat i nepříbuznou samičku a pokusit se o odchov.
Nosálové bělohubí nahradili známější nosály červené, které chovala zahrada do roku 2019. Nosálové červení jsou na seznamu invazivních druhů, a tak nejen zoologické zahrady musely z legislativních a ochranářských důvodů jejich chov ukončit.
Medvídkovitá šelma nosál bělohubý tráví většinu dne šplháním po větvích stromů, pobíháním a hledáním potravy na zemi. „K tomu jim slouží dlouhý a pohyblivý čenich i přední končetiny s dlouhými drápy, kterými rozhrabávají půdu, převracejí klacky a rozhrnují listí. Jedná se o všežravce, rádi si pochutnají na bezobratlých, menších obratlovcích, ptačích vajíčkách, zdechlinách nebo hlízách a plodech rostlin,“ popisuje zoolog.
Dospělí samci jsou samotáři, samice s mláďaty se shlukují do větších skupin. Ke komunikaci používají mnoho různých zvuků a k udržování dobrých vztahů a soudržnosti ve skupině tráví jedinec část dne péčí o srst dalších členů tlupy.
