Stále více těžebních společností lobbuje za to, aby mohly těžit kovy na mořském dně, které je podle expertíz bohaté na nikl, kobalt, mangan i měď. Pokrok v prolomení všeobecného zákazu takové těžby udělalo Norsko, které jako první země na světě dala dobývání hornin na mořském dně zelenou. K jeho postoji k hlubokomořské těžbě se chtějí připojit i další země, velmi vážně o tom uvažují například Spojené státy.
Průlomové norské rozhodnutí ale naráží na odpor řady ekologických organizací i vědecké obce, kde převládá názor, že těžba na mořském dně zásadně naruší přirozený biotop a bude představovat vážné ohrožení řady mořských druhů. Například Světový fond na ochranu přírody veškerou hlubinnou těžbu odmítá s odůvodněním, že představuje nepřijatelné riziko pro mořský ekosystém.
Norway’s decision to open up the Arctic to seabed mining may just be the spark that torches the industry’s entire future #StopDeepSeaMininghttps://t.co/eipqAzcWqd
— Daniel Bengtsson (@daniel_bensson) January 18, 2024
Zastání nenachází Norsko ani u Evropské komise, která tvrdí, že poptávku po kovech se daří uspokojovat ze současných zdrojů. Těžební společnosti zase volí odlišnou rétoriku a tvrdí, že těžba tohoto druhu bude nezbytná kvůli možnému nedostatku materiálů nezbytných pro výrobu baterií.
