sobota 19. dubna 2025

Norské zlaté slitky nedají archeologům spát

Záhadné zlaté slitky by mohly pomoci odhalit tajemství starobylé skandinávské společnosti.

Jeden ze zlatých slitků nalezených u norské vesnice Hov.

Jeden ze zlatých slitků nalezených u norské vesnice Hov.
Zdroj: Kulturhistorisk museum

  • Jeden ze zlatých slitků nalezených u norské vesnice Hov.
  • Zdroj: Kulturhistorisk museum

Pět nově objevených zlatých slitků, jež byly nalezeny u norské vesnice Hov, by mohly odkrýt tajemství starobylé společnosti, jež pobývala na celém území Skandinávie. Zlaté zdobené folie jsou dlouhé méně než jeden centimetr a široké jako lidský nehet. Slitky byly objeveny při vykopávkách pohanského náboženského chrámu.

V Norsku je známo pouze deset lokalit, kde se tyto tajemné slitky našly. Celkem se jich našlo více než tři tisíce. „Našly se téměř po celé Skandinávii, ale nikde jinde na světě,“ uvedla Ingunn Marit Røstad, archeoložka a docentka na Muzeu kulturní historie v Oslu. „Stejné titěrné obrazy jsou rozprostřené po celé Skandinávii, takže musely mít nějaký význam, lidé museli vědět, co znamenají, a myslím si, že musely být důležité, když byly zpracovány tak detailním způsobem,“ řekla Røstad.

Poslední dokumentované zlaté slitky byly nalezeny pod zdí a v dutinách sloupů stavby, což naznačuje, že tam byly umístěny úmyslně. Výzkumníci předpokládají, že fólie mohly být obětovány budově, jak uvedl na Facebooku archeolog Nicolai Eckhoff, jenž se podílel na vykopávkách. „Naleziště se nachází vedle největšího norského jezera Mjøsa. Většina obchodního zboží z horských oblastí ve východním Norsku musela projít tímto místem, než bylo přepraveno k pobřeží,“ sdílel Eckhoff.

I když mají zlaté fólie zřetelné odkazy na merovejské období, tedy období před vikingskou érou mezi lety 476 a 750 našeho letopočtu, zůstává nejasné, jaký byl jejich účel. Některé teorie dokonce naznačují, že slitky představují bohy a bohyně z norské mytologie, uvedla Røstad.

Podle Margrethe Watt, bývalé vedoucí archeoložky Bornholmského muzea, byly zlaté fólie vtlačeny do razítka z bronzu, podobně jako při ražbě mincí. Jsou vyrobeny převážně ze zlata s příměsemi jiných kovů, pravděpodobně proto, že zlato bylo v té době velmi vzácné. „Myslím si, že pro běžného člověka musely být slitky především vnímány jako punc statusu. Obětovat i tak malé množství zlata muselo být drahou záležitostí, a ještě více, když se jedná o detailní řemeslnou práci. Obětování těchto slitků muselo být velkou přehlídkou moci,“ popsal Eckhoff.

Autor: Šimon Mitro

Související

hledání vajíček Velikonoce
Ostatní Velikonoce

Jak vzniklo hledání velikonočních vajíček?

Dákové
Zahraniční

Poklad z dávné Dácie byl objeven v Transylváni

Microsoft
Zahraniční Výročí

Z garáže na vrchol. Microsoft slaví 50 let

pevnost v Soluni
Zahraniční

V Řecku byl objeven masový hrob ze 40. let