pondělí 29. prosince 2025

Norské zlaté slitky nedají archeologům spát

Záhadné zlaté slitky by mohly pomoci odhalit tajemství starobylé skandinávské společnosti.

Jeden ze zlatých slitků nalezených u norské vesnice Hov.

Jeden ze zlatých slitků nalezených u norské vesnice Hov.
Zdroj: Kulturhistorisk museum

  • Jeden ze zlatých slitků nalezených u norské vesnice Hov.
  • Zdroj: Kulturhistorisk museum

Pět nově objevených zlatých slitků, jež byly nalezeny u norské vesnice Hov, by mohly odkrýt tajemství starobylé společnosti, jež pobývala na celém území Skandinávie. Zlaté zdobené folie jsou dlouhé méně než jeden centimetr a široké jako lidský nehet. Slitky byly objeveny při vykopávkách pohanského náboženského chrámu.

V Norsku je známo pouze deset lokalit, kde se tyto tajemné slitky našly. Celkem se jich našlo více než tři tisíce. „Našly se téměř po celé Skandinávii, ale nikde jinde na světě,“ uvedla Ingunn Marit Røstad, archeoložka a docentka na Muzeu kulturní historie v Oslu. „Stejné titěrné obrazy jsou rozprostřené po celé Skandinávii, takže musely mít nějaký význam, lidé museli vědět, co znamenají, a myslím si, že musely být důležité, když byly zpracovány tak detailním způsobem,“ řekla Røstad.

Poslední dokumentované zlaté slitky byly nalezeny pod zdí a v dutinách sloupů stavby, což naznačuje, že tam byly umístěny úmyslně. Výzkumníci předpokládají, že fólie mohly být obětovány budově, jak uvedl na Facebooku archeolog Nicolai Eckhoff, jenž se podílel na vykopávkách. „Naleziště se nachází vedle největšího norského jezera Mjøsa. Většina obchodního zboží z horských oblastí ve východním Norsku musela projít tímto místem, než bylo přepraveno k pobřeží,“ sdílel Eckhoff.

I když mají zlaté fólie zřetelné odkazy na merovejské období, tedy období před vikingskou érou mezi lety 476 a 750 našeho letopočtu, zůstává nejasné, jaký byl jejich účel. Některé teorie dokonce naznačují, že slitky představují bohy a bohyně z norské mytologie, uvedla Røstad.

Podle Margrethe Watt, bývalé vedoucí archeoložky Bornholmského muzea, byly zlaté fólie vtlačeny do razítka z bronzu, podobně jako při ražbě mincí. Jsou vyrobeny převážně ze zlata s příměsemi jiných kovů, pravděpodobně proto, že zlato bylo v té době velmi vzácné. „Myslím si, že pro běžného člověka musely být slitky především vnímány jako punc statusu. Obětovat i tak malé množství zlata muselo být drahou záležitostí, a ještě více, když se jedná o detailní řemeslnou práci. Obětování těchto slitků muselo být velkou přehlídkou moci,“ popsal Eckhoff.

Autor: Šimon Mitro

Související

Už 130 let uplynulo od revoluce která dala vzniknout modernímu filmu
Film a TV Výročí

Kinematografie slaví 130 let od historického promítání v Grand Café

laboratoř
Ostatní Věda

Objev Čechů mění pohled na dělení buněk

Mongstad.1
Zahraniční

Norská společnost Equinor dostala vysokou pokutu za úniky ropy a plynu

profimedia-1058298119
Zahraniční

Opoziční lídryně Machado prchá z Venezuely. V Oslu ji vítají jako hrdinku