Proto vznikla první technická norma, která do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy.
„Norma chce nastartovat proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci, stanovit maximální hodnoty pro osvětlovací soustavy, snížit obtěžování nadměrným světlem a vliv na přírodu,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík s tím, že omezení zbytečného svícení nebo využití úsporných a správně nastavených světel dokáže ušetřit nemalé peníze firmám či obecním rozpočtům.
Podle odhadů ministerstva se jen za zastaralé a nevhodně využívané veřejné osvětlení ročně utratí asi dvě miliardy korun z obecních rozpočtů.
Vedle umělého jasu oblohy nad městy zatěžují prostředí i příliš silná světla, která způsobují oslnění, neúměrná intenzita osvětlení objektů nebo i interiérů a světelný přesah do nevhodných prostor. V České republice je jen pár míst, kde je přirozená noční tma. Jedním z nich jsou například Beskydy.
Zvyšování intenzity osvětlení má dopad na přírodní ekosystém, způsobuje ubývání nočních živočišných druhů kvůli špatné orientaci v osvětlených oblastech, ubývání sezonně se rozmnožujících druhů, zvýšenou mortalitu ptáků nebo snižující se produkci plodin kvůli špatnému opylování ubývajícím hmyzem.
Odborné studie také naznačují, že světelné znečištění může mít zdravotní důsledky i pro člověka a poukazují na jeho souvislost s výskytem rakoviny prsu a také s výskytem některých psychiatrických a neurodegenerativních onemocnění.
