Letošní Nobelova cena za fyziku putuje na kalifornskou univerzitu. Toto prestižní ocenění dostali od švédské Královské akademie věd tamní fyzici John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za objev makroskopického kvantově-mechanického tunelování a kvantování energie v elektrickém obvodu. Na jejich objevu je převratné zjištění, že kvantová mechanika nemusí být využívána pouze pro mikroskopické účely, ale i pro ty makroskopické.
Loni si Nobelovu cenu za fyziku odnesli John Hopfield a Geoffrey Hinton za přispění k rozvoji umělé inteligence.
Vrcholem týdne udělování Nobelových cen bude pátek, kdy akademici oznámí laureáta ceny za mír. O tu si už před časem řekl americký prezident Donald Trump, ovšem podotkl, že s jejím udělením nepočítá, protože akademici vždy upřednostňují někoho z liberálního či levicového spektra.
A quantum mechanical system behind a barrier can have varying amounts of energy, but it can only absorb or emit specific amounts of this energy. The system is quantised. Tunnelling occurs more easily at a higher energy level than at a lower one so, statistically, a system with… pic.twitter.com/PNVnlfHdep
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 7, 2025
