Ráno 26. prosince 2004 se v hloubce Indického oceánu 160 kilometrů západně od Sumatry odehrálo jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii, jehož magnituda dosáhla 9,3. Trvalo téměř 10 minut a vychýlilo podmořskou zemskou desku až o 12 metrů. Tento pohyb způsobil ohromnou dislokaci vody, která vytvořila tsunami s dvojnásobnou silou všech bomb použitých během druhé světové války.
Pouhých 15 minut po zemětřesení udeřily vlny na pobřeží Sumatry. Nejvíce postižena byla oblast Ačeh, kde vlny dosahovaly výšky až 30 metrů. Celé komunity byly smetené do moře a smrtelný výsledek v Indonésii byl odhadnut na 130 až 160 tisíc mrtvých, dalších 500 tisíc lidí zůstalo bez domova. Zhruba třetina obětí byly děti.
Tsunami se následně přesunulo na sever do Thajska, Srí Lanky, Indie a dokonce až do Jižní Afriky. Celkový počet obětí po celé oblasti dosáhl přibližně 190 tisíc, dalších 40 tisíc lidí bylo nezvěstných. I když region obdržel humanitární pomoc ve výši miliard dolarů, následky této katastrofy byly pro zasažené oblasti i nadále ničivé.