Legislativa v tomto směru hovoří jasně – kdo topí dřevem, uhlím nebo briketami, musí mít spalinovou cestu odborně zkontrolovanou minimálně jednou ročně. Pokud tuto povinnost zanedbá, hrozí nejen riziko požáru nebo otravy oxidem uhelnatým, ale i vysoká pokuta. Ta může dosáhnout v případě fyzických osob až na 25 tisíc korun. U právnických osob nebo podnikatelů, kteří komín provozují při podnikání, může pokuta vystoupat až na 400 tisíc. Kromě toho hrozí i neproplacení případné pojistné události, pokud by budova začala hořet a pojišťovna zjistila, že komín nebyl zkontrolovaný.
Tuhá paliva patří mezi nejrizikovější zdroje vytápění, protože zanechávají v komínech množství sazí, dehtu a dalších hořlavin. Pokud se usazeniny neodstraňují pravidelně, zvyšuje se nebezpečí samovznícení a šíření požáru do obytných částí domu. Při nedostatečném odtahu spalin navíc může dojít k úniku oxidu uhelnatého, který je bezbarvý, bez zápachu a pro člověka smrtelně jedovatý. Hasiči každý rok řeší stovky zásahů spojených s požáry komínů nebo únikem nebezpečných plynů právě kvůli zanedbané údržbě. Největší riziko podle nich vzniká v domácnostech, kde se komín nečistí vůbec nebo kde topí v kotli na tuhá paliva lidé, kteří o nutnosti revizí nevědí nebo ji úmyslně ignorují.
Zákon nařizuje, že čištění komína smí provádět buď odborně způsobilá osoba, nebo v některých případech i samotný uživatel. Kontrolu ale musí vždy provést certifikovaný kominík. Ten vydá o provedení kontroly zprávu, kterou si majitel domu musí schovat pro případné kontroly ze strany hasičů nebo stavebního úřadu. Pokud kontrola odhalí závady, je nutné je neprodleně odstranit, jinak nelze komín legálně provozovat.
Nejvhodnější doba pro kontrolu je mimo topnou sezónu, ideálně na jaře nebo v létě. U některých typů spotřebičů se přitom doporučuje kontrola častější, například u kotlů na uhlí nebo u krbů s vysokým výkonem.
