Spolu se znovuobjevením ježury učinila expedice mnoho dalších pozoruhodných nálezů. Patřil mezi ně Mayrův medojed, pták, kterého naposledy lidé spatřili v roce 2008, zcela nový rod stromových krevet, nespočet nových druhů hmyzu a dosud neznámý jeskynní systém.
Paježura Attenboroughova má ostny ježka, čenich mravenečníka a nohy krtka. Věda ji poprvé a naposledy popsala v roce 1961.
Tým čtyřtýdenní expedici připravoval přes tři roky a k dispozici měl víc než 80 fotopastí. Paježuru se mu podařilo zachytit v poslední den akce.
Mimořádným nálezem byl zcela nový rod krevet žijících na zemi a na stromech. "Docela nás šokovalo, když jsme objevili tuto krevetu v srdci pralesa, protože je to pozoruhodný odklon od typického přímořského prostředí pro tato zvířata," řekl vedoucí entomolog expedice Leonidas-Romanos Davranoglou. "Domníváme se, že vysoká úroveň srážek v Kyklopských horách znamená, že vlhkost je dostatečně velká na to, aby tito tvorové mohli žít výhradně na souši."
Tým také odhalil pokladnici podzemních druhů včetně slepých pavouků či slepého škorpióna, kteří jsou pro vědu noví, v zatím neprozkoumaném jeskynním systému. Na pozoruhodný jeskynní systém narazil náhodou, když se jeden z členů týmu propadl do jeskyně vchodem porostlým mechem.
Expedice prý byla extrémně náročná. Jeden ze členů týmu si při ní nadvakrát zlomil ruku, další se nakazil malárií a jiný měl den a půl přisátou pijavici k oku, než mu ji v nemocnici konečně odstranili.
