Zůstávají v přírodě stovky let, běžným způsobem se nerozkládají a shoří až při extrémních teplotách. Přesto je máme téměř ve všem, v oblečení, kosmetice, kuchyňských potřebách i pitné vodě. Perfluorované a polyfluorované sloučeniny známé pod zkratkou PFAS se za roky své existence rozšířily napříč výrobními odvětvími a nyní se ukazuje jejich temná stránka, jsou toxické a karcinogenní.
Tato skupina chemikálií vznikla původně jako pomocník, protože jsou vodoodpudivé a odolné. Využití našly například ve sportovním oblečení, pánvích s nepřilnavým povrchem nebo v potravinových obalech. Problém ale spočívá v tom, že se prakticky nerozkládají. Ze skládek či ze starých výrobků se tak PFAS uvolňují zpět do okolního prostředí, odkud pronikají do vody, půdy a následně do potravního řetězce.
Dlouhodobá expozice PFAS má prokazatelný vliv na zdraví. Látky ovlivňují hormonální rovnováhu, působí neurotoxicky a mohou být karcinogenní. Nejčastěji poškozují játra, ledviny a prostatu, prokázaný je i přenos z matek na novorozence prostřednictvím mateřského mléka. Přesto s opatřením k jejich regulaci či zákazu politici nespěchají.
V Evropě se aktuálně diskutuje o možném zákazu PFAS. Dánsko už k němu přistoupilo. Francie ho plánuje v kosmetice, textilu nebo potravinářských obalech od ledna 2026. V Česku od letošního července platí alespoň zákaz používání hasicích prostředků obsahujících látky PFOA, které do skupiny PFAS patří. Zákazy jdou velmi pomalu napříč celou Evropou.
A tak u nás začaly firmy hledat řešení. Jedna ze společností vyvinula například technologii schopnou zachytit 99 procent těchto látek, které se následně zmineralizují a tak ztratí svou nebezpečnost. Zařízení firma instaluje na vlastní náklady především v zahraničí, ale nevylučuje využití i v České republice, pokud o něj bude zájem.
Stále více odborníků varuje, že bez plošného zákazu a důsledné kontroly výroby i likvidace hrozí další nárůst zdravotních komplikací.
