Karel III. se nebojí vážných témat, to ukázal ve svém proslovu. Zmínil totiž krvavou koloniální minulost, kdy britské jednotky nahnaly Keňany do koncentračních táborů, kde se mučilo, znásilňovalo a zabíjelo. Británie sice už v roce 2013 vyjádřila lítost nad událostmi a zavázala se platbě odškodného, ale přístup panovníka je v mnohém nový.
„Křivdy minulosti jsou příčinou největšího smutku a nejhlubší lítosti. Na Keňanech byly spáchány odporné a neospravedlnitelné násilné činy, když vedli bolestný boj za nezávislost a svrchovanost – a to je neomluvitelné,“ řekl král keňskému prezidentovi Williamu Rutovi.
Keňský prezident krále ocenil za to, že se snaží otevírat nepříjemná témata, ale zároveň dodal, že k zadostiučinění vede ještě dlouhá cesta. Místní lidskoprávní skupiny požadovaly více, minimálně plnou omluvu, které z panovníkových úst zatím nezazněla.
V letech 1952 až 1960 při povstání Mau Mau bojovali Keňané za nezávislost země. V koncentračních táborech skončilo na milion a půl Keňanů.
