Srdce selhává postupně. Nejčastějším příznakem bývá bolest či tlak na hrudi, který nemusí být nijak dramatický, často připomíná pálení žáhy nebo nepříjemné stažení při námaze. Někdy se rozlévá do čelisti, ramen nebo paže a lidé ho dávají za vinu únavě nebo trávení. Podobně nenápadná může být i dušnost. Krátký dech po sportu je normální, ale když člověk lapá po dechu už při obyčejné chůzi, při nočním probuzení nebo potřebuje spát na víc polštářích, může jít o známku toho, že se krev hromadí v plicích.
Dalším varováním je nezvyklá únava a celková slabost. Tělo s nedostatečně pracujícím srdcem nemá dost kyslíku a energie. U žen bývá chronická únava jedním z nejčastějších prvních příznaků srdečního onemocnění. Přidat se může i nepravidelný srdeční tep, vynechávání úderů nebo bušení v klidu. Takové projevy mohou signalizovat poruchu rytmu, která zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a následné mrtvice.
Varovné signály se často objevují i navenek. Typickým projevem jsou otoky kotníků, nohou nebo břicha. Tělo totiž zadržuje tekutinu, když srdce nezvládá dostatečně pumpovat krev. K tomu se mohou přidat i závratě, mdloby nebo pocit takzvané mlhy v hlavě. Trávicí potíže, jako je ztráta chuti k jídlu nebo pocit plnosti po pár soustech, jsou také poměrně časté, protože při oslabeném srdci se zpomaluje i činnost trávicího systému.
Příznaky srdečních potíží bývají nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnou únavou či stresem. Právě proto je důležité všímat si opakujících se potíží a nepodceňovat je. Moderní medicína dokáže většinu srdečních onemocnění úspěšně zpomalit nebo stabilizovat, pokud je člověk řeší včas.
