Německo se stále vážněji zabývá možností výrazně omezit přístup dětí k sociálním sítím, včetně varianty plošného zákazu pro nezletilé. Debata se přesouvá z obecné roviny do konkrétních legislativních úvah a opírá se o rostoucí množství výzkumů, které upozorňují na negativní dopady digitálních platforem na psychický vývoj, schopnost soustředění i sociální chování dětí. Spolková vláda proto zahájila odbornou diskusi o nastavení věkových hranic a o tom, zda je současná míra digitální svobody pro děti dlouhodobě udržitelná.
Klíčovou roli v německé debatě hraje expertní komise složená z lékařů, pedagogů a specialistů na ochranu mládeže, která má do léta předložit doporučení k regulaci sociálních sítí i používání mobilních telefonů ve školách. Přístup, který se v Německu rýsuje, směřuje k přísnějším pravidlům s důrazem na ochranu schopnosti dětí soustředit se a učit bez neustálého digitálního rozptylování. Inspirací je přitom snaha vrátit část dětského vývoje do prostředí, které není formováno permanentní přítomností algoritmů a online obsahu.
Výrazným referenčním bodem se stává Austrálie, která jako první země zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let. Tento krok je vnímán jako testovací model, který sledují zákonodárci v Evropě i mimo ni. Postupně se k přísnější regulaci přiklánějí další státy, od Skandinávie přes jižní Evropu až po Asii, ať už formou zákazů, rodičovského souhlasu nebo omezení používání telefonů ve školách. Německo tak není výjimkou, ale součástí širšího trendu, v němž se digitální svoboda stále častěji střetává s otázkou ochrany dětí a odpovědnosti státu.
