Průměrná roční finanční ztráta činí v přepočtu 5 030 korun na osobu na Slovensku a 4 636 korun v Česku. Největší finanční ztráty mají v Česku lidé ve věku 36 až 44 let, kteří ročně vyhodí potraviny v hodnotě 6 071 korun, na Slovensku věková skupina 27 až 35 let vyhodí jídlo za 5 879 korun.
I když jsou zástupci mladé generace nejvýraznějšími zastánci udržitelnosti, podle dat vyhazují potraviny téměř dvakrát častěji než starší generace. Alespoň jednou týdně vyhodí jídlo 49 procent mladých Slováků a 47 procent mladých Čechů, zatímco u věkové skupiny 54 až 65 let jde pouze o 20 procent Slováků a 16 procent Čechů.
Nejčastějším důvodem pro vyhození jídla je, že se zkazí kvůli špatnému plánování a zbytečně velkým nákupům. Uvádí to 51 procent Slováků a 62 procent Čechů. Druhým nejčastějším důvodem jsou potraviny po datu spotřeby, tento důvod uvádí 40 procent Slováků a 33 procent Čechů. Přebytek z nadměrných nákupů přiznalo 26 procent Slováků a 26 procent Čechů.
„Jídlo se u nás vyhazuje často úplně zbytečně. Stačí trochu plánovat, méně impulzivně nakupovat a využívat i zbytky. Nejčastěji podle průzkumu plýtvají mladí lidé, důvodem bývá i single život, kdy člověk zkrátka občas nakoupí víc, než je schopný sám spotřebovat. A není to o nedostatku dobré vůle, ale spíš o tempu života, plánování a různých rutinách, kterým se těžko odvyká,“ říká zakladatel platformy Nesnězeno Jakub Henni. „Naštěstí dnes existují cesty, jak plýtvání omezit, aniž by to znamenalo snížení komfortu. Právě o to se s Munch a Nesnězeno snažíme alespoň u restaurací a obchodů. Chceme nabídnout dostupná a chytrá řešení, která šetří peníze i planetu.“ Platformy Munch a Nesnězeno propojují spotřebitele s restauracemi, bistry, pekárnami, obchody nebo hotely. Umožňují zachránit kvalitní, ale neprodané potraviny, které by jinak skončily v odpadu, a to za výhodnější cenu.
