Wellbeing Index 2025, který vychází z víc než 9 150 autentických hodnocení zaměstnanců napříč obory, regiony i typy pozic.
Pracovní kolektiv patří k nejlépe hodnoceným faktorům, zatímco přístup nadřízených se pohybuje výrazně níž a v kvalitativních komentářích je vedení téměř dvakrát častěji zmiňované v negativním kontextu než v pozitivním. „Data ukazují, že lidé jsou schopní mít velmi dobré vztahy se svými kolegy a zároveň silně nedůvěřovat systému a vedení. Právě propast mezi zaměstnanci a managementem je jedním z hlavních zdrojů frustrace na českém trhu práce,“ říká datový analytik Michal Španěl s tím, že zaměstnanci si nejčastěji stěžují na neférový přístup, špatnou komunikaci, nedostatek uznání nebo aroganci. Přístup nadřízených má zásadní vliv na atmosféru na pracovišti. I velmi dobrý tým tak má své limity, pokud selhává vedení a firemní kultura.
Mzda a benefity patří k nejčastěji kritizovaným oblastem pracovního života. Výše mzdy zmiňují negativně výrazně častěji než pozitivně, benefity dokonce několikanásobně častěji. I v pozitivních zmínkách o mzdě zaměstnanci často oceňují spíš její pravidelnost a včasnost než samotnou výši. Tradiční benefity v posledních letech ztrácejí na hodnotě hlavně kvůli inflaci. Naopak velmi pozitivně je hodnocený home office, který se nejčastěji objevuje mezi návrhy na zlepšení ze strany zaměstnanců.
Klíčovým problémem je kariérní růst a vzdělávání, které se dlouhodobě umisťují mezi nejslabšími faktory. „Lidé velmi často odcházejí proto, že v práci nevidí další krok ani dlouhodobou perspektivu. Chybějící kariérní cesty a slabé investice do rozvoje talentů vytvářejí pocit slepé uličky,“ říká Španěl.
Výrazné rozdíly ve spokojenosti se objevují napříč obory, odděleními i regiony. Nejvyšší hodnocení vykazují informační technologie a finanční sektor, zatímco nejnižší spokojenost panuje v pohostinství, stavebnictví, dopravě a výrobě. Tyto obory spojuje fyzická náročnost práce, omezené možnosti flexibility a historicky nižší investice do zaměstnanecké spokojenosti.
Podobný obraz se ukazuje i při pohledu na firemní oddělení. Nejvíc spokojení jsou zaměstnanci v produktovém řízení, marketingu a právu, zatímco výroba, údržba nebo bezpečnostní složky patří k nejméně spokojeným. Obecně platí, že čím víc je práce manuální, tím vyšší je míra nespokojenosti. Nejspokojenější zaměstnanci sedí u počítače, nejvíce frustrovaní stojí ve výrobě nebo hlídají provoz.
Nejspokojenější jsou zaměstnanci v Brně. Město těží z efektu IT hubu bez extrémních životních nákladů, jaké má Praha. Kvalitní univerzity posilují inovace a přivádějí nové talenty. Praha trpí dlouhým dojížděním řady zaměstnanců, vysokými náklady na život, velkým stresem plynoucím z rychlého tempa života. Nejnižší spokojenost vykazuje Olomouc a pak menší města.
