Nejsilnější zemětřesení v historii měření udeřilo 22. května 1960. Jeho epicentrum leželo v obci Lumaco poblíž města Valdivia v jižní polovině Chile. Chvílemi se země dokonce otřásala silou 9,5 stupně Richterovy škály, což se podle seizmologů rovná osmatřiceti tisícům bomb svržených na Hirošimu. Zemětřesení zahrozilo slabším otřesem už o dva dny dříve poblíž města Concepción, kdy srovnalo se zemí několik domů a most přes řeku Bío-Bío.
Když pak přišla nejsilnější vlna, přesně 22. května 1960 v 15:11 místního času, měla za důsledek i výbuch sopky Puyehue v pohoří Andy a obrovské tsunami, které smetlo chilské pobřeží a jehož sílu poznali lidé i na Havaji a dokonce v Japonsku, kam obří vlna rovněž dorazila.
Konečný účet byl tragický, i když v porovnání s jinými zemětřeseními jako například s letošním syrsko-tureckým nebo arménským v roce 1988, které si obě vyžádala více než padesát tisíc lidských životů, nikterak vysoký. Kvůli nízké hustotě obyvatelstva přišly o život dva tisíce lidí. Seismická aktivita pak pokračovala ještě další tři týdny, ale už s mnohem menší intenzitou.
