Polární záři lze vidět i v našich zeměpisných šířkách nad severním obzorem, nejlepší výhled je v rozmezí dvou hodin kolem půlnoci. Výskyt polárních září je ale velkou vzácností, v době maxima sluneční aktivity se s nimi setkáme nanejvýš párkrát do roka. Největší šanci máme za dlouhých, bezměsíčných nocí, neušpiněných umělým světlem.
V noci z 3. na 4. ledna proletí planeta Země proudem částic uvolněných v dávné minulosti z vyhaslé komety, takzvanými Kvadrantidy. Na ranním nebi pak zazáří několik desítek padajících hvězd. Podívanou ale bude rušit Měsíc, v jehož těsné blízkosti bude i Mars, takže k vidění budou jen ty nejnápadnější meteory.
Planeta Venuše bude ozdobou večerní oblohy nad západním obzorem celou první polovinu roku. Nebude těžké ji zahlédnout – jako jasný zářící bod je patrná i z osvětlených měst. Kolem večernice přitom pravidelně projde Měsíc a také některé planety. Třeba v neděli 22. ledna přibližně hodinu po západu Slunce bude nízko nad jihozápadem nápadná Venuše a kousek nad ní Saturn. O den později se k nim přidá i úzký srpek Měsíce.
Na přelomu března a dubna začíná období nejlepší viditelnosti planety Merkur na večerní obloze. Zahlédnout jej můžete po západu Slunce nízko nad západním obzorem. 28. března se poblíž něj ocitne Jupiter. V polovině dubna pak Merkur zase zmizí ve sluneční záři. Na nebi jej pak opět spatříme až na přelomu léta a podzimu, tentokráte však na ranním nebi.
Ve druhé polovině dubna uvidíme meteorický roj Lyrid. Jedná se o jeden z nejstarších známých meteorických rojů, první zaznamenané pozorování v Číně se datuje rokem 687 před naším letopočtem. Přestože Lyridy nejsou tak vydatné jako srpnové Perseidy, občas překvapí až stovkou meteorů za hodinu
Počátek léta je ideální k pozorování nočních svítících oblak. Po západu Slunce, v kontrastu s tmavým pozadím noční oblohy, mají podobu vějířovitých mraků se stříbřitým zabarvením. Útvary se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry, ve výšce kolem osmdesáti kilometrů, za teploty -120 stupňů Celsia.
Kolem letního slunovratu neklesá Slunce hluboko pod obzor, takže po celou noc osvětluje družice i na těch nejnižších oběžných drahách. Na letní obloze tak zahlédneme i několik desítek satelitů za hodinu.
4. června nastane jahodový úplněk. Jako „jahodový“ se označuje v některých farmářských kalendářích, to podle dozrávajících lesních jahod. Ale říká se mu také „růžový“, „květinový“ nebo třeba „medový“.
1. srpna se kolem půl desáté večer objeví nad jižním obzorem úplňkový Měsíc. Ten se současně k Zemi přiblíží na méně než 360 tisíc kilometrů, takže dosáhne na pozemské obloze o něco většího úhlového průměru než obvykle. I když se nejedná o žádný astronomický termín, označuje se taková událost jako superúplněk.
Meteorický roj Perseidy letos zřejmě nabídne výjimečnou podívanou. Vrchol aktivity roje nastane v noci z 12. na 13. srpna a až na ranní hodiny je tentokrát nebude rušit svit Měsíce. Dalekohled nebude potřeba, stačí si najít místo s co nejlepším výhledem a s minimem umělého světla, odkud pak můžete zahlédnout až několik desítek padajících hvězd za hodinu.
30. srpna nastane úplněk v době, kdy se střed Měsíce ke středu Země přiblíží na méně než 360 tisíc kilometrů. Proto se označuje jako superúplněk. Současně se bude jednat o druhý takový úplněk v jednom kalendářním měsíci, proto má ještě navíc označení modrý.
Meteory z roje Orionid, které jsou pozůstatkem po Halleyově kometě, budou vidět v noci na 23. října. Měsíc jejich pozorování rušit nebude, takže mezi půlnocí a ránem lze ulovit až dvě desítky padajících hvězd.
Částečné zatmění Měsíce bude 28. října viditelné z Evropy, většiny Afriky a Asie. Měsíc z velké části plný zemský stín mine, „zatměno“ tak bude jen 10 procent měsíčního disku. Nejbližší úplné zatmění Měsíce bude pozorovatelné až 7. září 2025.
V noci ze 17. na 18. listopadu se můžete pokusit zahlédnout některý z mála meteorů roje Leonid. Mateřským tělesem tohoto roje je kometa Tempel-Tuttle, která se ke Slunci vrací každých 33 roků. Ve výjimečných případech je roj natolik hustý, že může vytvořit meteorický déšť.
Posledním nápadným úkazem roku budou Geminidy, které nebe ozdobí především v noci z 13. na 14. prosince 2023.
