Ostrovní stát Island je sice o 25 tisíc kilometrů čtverečních větší než Česká republika, ale jeho stálá populace nedosahuje ani na 400 tisíc obyvatel. Počet turistů však každoročně roste. Mezi lety 2010 až 2018 vzrostl turismus na Islandu o 400 procent na celkem 2,3 milionu turistů před pěti lety. Covid turismus zmrazil i v této části světa, ale už v roce 2022 opět zamířilo do této severské země přes 1,7 milionu turistů.
Lidé jezdí na Island kvůli nedotčeným přírodním krásám, ale aby byla příroda zachována a počet turistů se stabilizoval, tak islandská vláda plánuje zavést turistickou daň. V rozhovoru pro agenturu Boomberg islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir uvedla, turistická daň by mohla pomoci bojovat proti dopadu, který mají návštěvníci na klima a životní prostředí země. „Většina našich hostů, kteří k nám přicházejí, navštěvuje nedotčenou přírodu, což na ni samozřejmě vytváří tlak,“ uvedla.
Turistická daň je běžná především ve velkých městech jako Paříž, Berlín, Amsterdam či Řím. Od příštího léta plánují zavést speciální turistickou daň také Benátky. Výše turistické daně na Islandu není známa. „Ze začátku nebude vysoká,“ řekla Jakobsdóttir pro Bloomberg.
Již nyní není pro Čechy dovolená na Islandu levnou záležitostí. Jedna noc ve čtyřhvězdičkovém hotelu se pohybuje v přepočtu od tří do devíti tisíc korun. Pobyt v hostelu vyjde od 1 800 do 3 200 korun za noc. Hlavní jídlo v těch levnějších restauracích vyjde na 270 až 850 korun. Půl litr točeného piva stojí od 140 do 250 korun. Za cappuccino v kavárně zákazník zaplatí 150 korun. Pecen chleba v obchodě vyjde na 75 korun, dvanáct vajec na až na 150 korun a lahev vody na 48 korun.
