NATO zvažuje zvýšit stávající cíl obranných výdajů z dvou procent HDP na vyšší úroveň. Podle generálního tajemníka aliance Marka Rutteho současné výdaje nejsou dostatečné pro zajištění bezpečnosti v příštích letech. Zároveň apeloval na členské státy, aby hledaly úspory skrze společné nákupy a inovace.
Aktuálně jen 24 z 32 členských zemí splňuje cíl dvou procent HDP na obranu. Nový standard by mohl dosáhnout až 3,7 procenta HDP, pokud nebude zavedena efektivnější spolupráce, například prostřednictvím Agentury pro podporu a zásobování NATO (NSPA).
Zvýšení obranných výdajů nad tři procenta HDP je vnímáno jako nezbytné, ale politicky citlivé. Například Německo návrh označilo za příliš drahý a kancléř Olaf Scholz upozornil, že by si vyžádal masivní daňové zvýšení nebo škrty ve zdravotnictví a důchodech.
Spojené státy, vedené nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem, požadují dokonce 5procentní cíl. Tento návrh však čelí ostré kritice z evropských zemí, jako jsou Španělsko, Belgie a Itálie, které zatím nedosahují ani stávajících dvou procent.
Zvýšené výdaje na obranu jsou reakcí na obavy z možné ruské agrese vůči členským státům EU. Na červnovém summitu v Haagu se očekává schválení nového cíle, který by měl posílit dlouhodobou bezpečnost Evropy i celého NATO.
